Často se mluví o tom, jak je důležité umět si nastavit zdravé hranice.
Co to vlastně znamená?
Z pohledu daseinsanalýzy a fenomenologie jsou vztahy základním rysem naší existence. Od našeho narození žijeme ve vztazích. Existujeme v neustálém vztahu k sobě a zároveň k druhým. Ať už jde o přátelství, rodinu nebo partnerský vztah. Z pohledu fenomenologie se jedná o to, jak zůstat sám sebou a neztratit druhé, a jak být s druhými a neztratit sám sebe.
Jedná se tedy o vztahovost. Jde o to, že naše existence je neoddělitelně spojena s mezilidskými vztahy a sociálním kontextem.
Nastavení „osobních hranic“ je tedy napětí mezi touhou být s druhými a zároveň být sám sebou. Daseinsanalytická terapie pomáhá uvědomit si, jak člověk vnímá své místo ve vztazích a podporuje schopnost přijmout sebe s respektem a svobodou.
Co si pod pojmem „hranic“ představit?
Jsou to naše „osobní meze“. Je to pomyslná čára, kterou si sami aktuálně stanovujeme a za kterou druhý člověk nesmí zajít. Pokud ji někdo překračuje, vstupuje již do „pásma“ naší bolesti, jsme vystaveni riziku narušení naší integrity. Je ohroženo naše sebevědomí a sebeúcta k sobě samému. Díky této naší pomyslné hranici víme, co je pro nás přijatelné a co už ne. Pomáhá nám se jasně vymezit vůči chování a vztaženosti druhých lidí k nám. Každý máme svou osobní individuální „mez.“ Tato „mez“ jasně určuje, kam druhý člověk již nesmí zajít. Co je pro nás již ve vztahu nepřijatelné a co se v ideálním případě již nesmí opakovat.
Pomáhá nám cítit se ve vztahu bezpečně a být respektováni.
Jak se to dělá?
Než můžete říct, kde je Vaše osobní mez, musíte vědět, co vám vyhovuje a co ne. Zamyslete se nad tím, co vám ve vztazích dělá dobře a co vás naopak trápí.
Říct „ne“ není sobecké, ale zdravé. Když něco nechcete nebo vám to nevyhovuje, řekněte to. Nemusíte se omlouvat nebo vysvětlovat do detailu – stačí být upřímní a jasní. Mluvte o svých pocitech a potřebách. Když Vám něco vadí, řekněte to včas, než se to nahromadí a vyvolá větší problém. To, co je pro nás „normální“ a „jasné“ nemusí být tak jasné a samozřejmé pro druhého člověka. Vzájemný respekt je základ zdravého vztahu.
Když jednou jasně určíte, pojmenujete tuto „osobní mez“, držte se jí. Pokud ji nebudete sami dodržovat, druhý ji nebude brát vážně.
Co když tato „osobní mez“ není druhou stranou respektována?
Pokud Vás někdo opakovaně nerespektuje, je potřeba to řešit. Nenechat to být. Pokud se situace nezlepší, zvažte, zda je vztah pro vás zdravý a jestli v něm chcete pokračovat.
Udržet si zdravé hranice ve vztazích je o rovnováze mezi tím, co dáváme a co přijímáme, a o vzájemném respektu. Když umíme říct, co potřebujeme, a zároveň nasloucháme druhým, můžeme mít vztahy plné porozumění, lásky a svobody být sami sebou.
